
Každý člověk považuje za štěstí něco jinýho....pro někoho to jsou peníze, láska, být s přáteli. Pro mě to je být se psy a čím víc jich je tím líp.

Za poslední měsíc a něco se mi plní sen a ten kdo neví co je vztah ke zvířatům v životě nepochopí o čem píšu a budou mě považovat za blázna, ale ten kdo ví dá mi za pravdu (snad :-) ) Zajímavý na tom všem je fakt, že čím víc jsem se psy tím víc je potřebuju k životu. Svýho psa mít bohužel nemohu, bydlíme s rodiči v paneláku a tam by pes trpěl, proto jsem vděčnej za šanci že mohu dojíždět a zároven se učit u člověka který psům a všemu tomu rozumí......Mám šanci se to vše naučit, pochopit a získat zkušenosti pro svou budoucí chovnou stanici.

Jako začínající psovod se začínám pohybovat po častých akcích a poznávám lidi jako já, ale starší a všichni jsou moc fajn, je to jako rodina, mezi sebou se víceméně znají a komunikují, je to fajn být mezi nima. Narovinu, být psovodem neni jen tak, takovej člověk musí mít k těm psům vztah, naučit se jejich řeči a potřebám, ne jen machrovat já mám psa na vodítku a křičim na něj, ale psa vést správně, mluvit na něj, pochválit ho a sledovat jaké vysílá signály. Je to celé o zodpovědnosti, radosti, pochopení. Nedávno mě jedna chovatelka dokonce přivítala v ´´klubu nešťastných bláznů´´ vysvětlila mi proč a to chápu.....je to cesta kde jde stranou osobní pohodlí, partner/ka, kamarádi a je to pravda, mám mnohem míň času na vše, ale rozhodně nelituju, jsem sám a kamarádi chápou že nejsem s nima tak často. V tomle případě, se musí najít partnerka stejně praštěná do psů, nebo natolik tolerantní a chápavá....takže vim že pravděpodobně zůstanu sám.....ale na co si stěžovat, člověk proto co dělá a má rád udělá cokoli.
0 komentářů:
Přidat komentář